Tipy pro tkaní

Tipy pro tkaní

Postup tkaní

Všechno je připraveno, osnova připravená, tkací jehla také, listy jsou správně uvázané k ručním pákám nebo nožním pedálům. Jak začít ? Popíšu to na příkladu dvoulistového stavu při tkaní plátnové vazby. Uživatelé pevného stavu –rigid heddle - budou postupovat stejně, jen místo listu 1. budou zvedat paprsek/list do horní polohy a místo listu 2. budou dávat paprsek/list do dolní polohy.

Zatkávka

Napnutým osnovním nitím chybí pevný začátek pro útkovou nit. Vezmeme si tedy pruh kartonu nebo tenké pravítko delší než je šířka osnovy a široké alespoň 5 cm a vsuneme ho do prošlupu vzniklého zvednutím listu 1. Paprskem posuneme pruh do vzdálenosti, kde chceme začít s tkaním a prohodíme listy tak, že list 1 spustíme a zvedneme list 2 – tomuto úkonu budu dále říkat změna prošlupu.

U většiny výrobků je třeba udělat tzv. zatkávku. Ta nám umožní srovnat osnovní i útkové nitě do roviny a při snímání hotového výrobku nám zajistí, že se útkové nitě tak snadno „nerozjedou“, než je zajistíme třásněmi nebo zapošitím. Pokud budeme při konečné úpravě zatkávku odstraňovat, je možné použít jakýkoli zbytkový materiál nebo i jednotlivé nitě, které jsou delší než šířka osnovy. Na zatkávku, kterou nebudeme odstraňovat, použijeme stejný materiál jako na výrobek nebo tenčí nitě stejné barvy a pokud možno i materiálu, pokud jí budeme chtít založit jako lem .

 

Vedení útkové niti a přitloukání paprskem

 

Nyní protáhneme tkací jehlu s nití určenou na zatkávku prošlupem, tedy uskutečníme prohoz. První otázka zní zda jít zleva doprava nebo naopak. Je to v podstatě jedno, ale po delším tkaní jsem přišla na to, že je výhodné mít zažitý určitý způsob, zvláště při tkaní vzoru, neboť zažitý stereotyp pohybu nás snáze upozorní na to, jak pokračovat po přestávce ve tkaní nebo na případnou chybu. O čem to mluvím ? Když zvedám listy na levé straně ať již rukou nebo za pomoci nožního pedálu, jdu tkací jehlou zprava doleva a naopak. Jestliže po pauze vidím že je útková nit vpravo, vím že půjdu doleva a budu sešlapávat levý pedál a nemusím vzor studovat. U pevného stavu je možné si vytvořit dvojici „strana x horní nebo dolní pozice paprsku/listu“.

 

Útek jsme protáhli zprava doleva, u zatkávky necháme její konec na pravé straně asi 20 cm volně viset a tkací jehlu vlevo odložíme nebo přidržíme a paprskem/listem přirazíme /přitlučeme/ útkovou nit k pruhu papíru. Jak na to? Uchopíme paprsek a jedním rázným pohybem přisuneme útkovou nit. Síla pohybu a to zda bude stejnoměrná po celou dobu tkaní je důležité pro osud celé další tkaniny. Pokud je pohyb volný, bývá výsledná hustota osnovy a útku stejná. Pokud je silný, útek je hustší než osnova, osnova nebývá vidět a tkanina je silnější, což se využívá např. při tkaní gobelínů a koberců. Pokud je síla nestejnoměrná, má tkanina hustší a řidší místa.

 

Podíváme se na první utkanou řadu a vidíme, že se útková nit jakoby zkrátila, protože obkroužila seshora a zezdola osnovní nitě, vpravo nám zůstane volných jen 10-15 cm a vlevo se nit také zkrátí. Změníme prošlup a vracíme se s tkací jehlou zleva doprava. Kdybychom nit vedli rovnoběžně s předchozí nití, chyběla by rezerva na ono obtočení osnovních nití a po určité době tkaní bychom zjistili, že se tkanina začíná zužovat. Chceme-li tedy mít tkaninu stále stejně širokou, musíme hlídat napětí útkové nitě. Proto vedeme nit volně, nikoli rovnoběžně ale v úhlu cca 30O od předchozí niti nebo obloukem. Tím se pro další přiražení niti paprskem získá rezerva a nit má ve výsledku potřebnou délku pro správné napětí.

 

Kromě napětí útkové nitě musíme hlídat také okraj tkaniny, tedy to, aby byla útková nit obtočena kolem krajní osnovní nitě, a aby toto obtočení bylo stejné na obou okrajích a nevytvářela se nežádoucí oka nebo vtažená místa. Podle tkalců má správný okraj tkaniny mít zhuštění 3-4 krajních osnovních nití, což je určitě dobré pro metráž, ale nebude se nám to líbit např. při tkaní šály. Na získání pevnějšího okraje je možné pamatovat již při zavádění osnovy a do krajní nitěnky provléknout dvě osnovní nitě. Tvar a pevnost okraje ovlivňují i různé vzory.

 

Utkáme několik řad zatkávkou, dokud není tkanina pravidelná, pak zatkávkovou nit odstřihneme asi 10 cm od okraje. Nyní si vezmeme tkací jehlu s útkovou přízí a první řadu utkáme stejně jak při zatkávce. Druhou řadu využijeme pro zatkání volného konce příze tak, že poté, co protáhneme v úhlu 30O útkovou nit, vezmeme volný konec z druhé strany a také ho vložíme do prošlupu. Přiražením paprsku se původně volný konec dostane mezi obě útkové nitě a téměř zmizí, případně přečnívající konec při závěrečných úpravách odstřihneme. Podobným způsobem na konci tkaní zatkáme také konec útkové nitě.

 

Takto pokračujeme v tkaní do doby, kdy je ještě možné vytvořit prošlup, ten se s množstvím utkané tkaniny snižuje a nakonec by jím nebylo možné vést tkací jehlu. Je čas posunout osnovu. Listy dáme do jedné roviny, uvolníme osnovní válec a na zbožový válec navineme tolik tkaniny, abychom se ještě mohli paprskem dotknout útkových nití. Pak znovu napneme osnovní nitě a pokračujeme ve tkaní.

 

Dokončovací práce

 

Tkaninu jsme utkali v potřebné délce a zakončili zatkávkou nebo už nemáme volné osnovní nitě a tkací jehla neprojde prošlupem, zbývá tedy sundat tkaninu ze stavu. Nejprve odstřihneme ve vzdálenosti 10 cm za koncem závěrečné zatkávky osnovní nitě nebo pokud chceme dělat třásně, rozstřihneme osnovní nitě v místě, kde jsou navlečené na tyčce osnovního válce, pak odvineme zbožový válec a rozvážeme uzly, kterými jsme napínali osnovu.

Prohlédneme si tkaninu a zjistíme, zda v ní nejsou chyby ve vzoru, uzlíky na viditelném místě nebo přetržená nit. Pokud dojdeme k závěru, že si vady nikdo nevšimne nebo že bude skrytá při sešívání, aplikaci a podobně, není co řešit. Pokud je chyba viditelná, zkusíme jí odstranit nebo zakrýt, bližší rady jsou v části Problémy a jejich řešení.

 

Poté co se pokocháme výrobkem, přistoupíme k odstranění zatkávky, a to podle toho, na co je budoucí okraj určen

 

  • budeme-li zatkávku odstraňovat a chceme na konci dělat třásně, nastřihneme kolmo zatkávku a odstraníme zatkávkové nitě u tolika osnovních nití, kolik jich budeme svazovat do jedné třásně, pak odstraníme další kousek zatkávky a uděláme další třáseň, tím máme zajištěno, že se nám nitě „nerozjedou“ a my neztratíme kontrolu nad tím, kudy probíhá rovina

  • pokud budeme zatkávku zakládat, např lem šatů, osvědčilo se mi zatkávku přežehlit žehličkou na vyšší než povolenou teplotu, materiál se hodně ztenčí a po založení nebyl přehyb téměř vidět

  • pokud je okraj určen pro sešití nebo založení, je jistější napřed na šicím stroji nebo jehlou prošít část, kde bude budoucí okraj a teprve potom zatkávku odstranit, podobně postupujeme, pokud zatkávka zůstane na tkanině a potřebujeme zajistit  aby se neposouvala.

 

Pak zapošijeme nebo zatáhneme do rubu nitě které vyčnívají z tkaniny. Okraj tkaniny můžeme zpevnit vyháčkováním útkového okraje do řetízku, okraj se zpevní a vypadá úhledně, nepatrně se přitom ale zkrátí útek. Pokud budeme tkaninu sešívat, doporučuji švy překrýt ozdobnou šňůrkou, řetízkem nebo copánkem, dobrou službu nám udělá „kafemlejnek“ na vyrábění dutinek.

 

Můžeme také tkaninu přeložit a svázat osnovní nitě k sobě smyčkou nebo tkalcovským uzlem, tím nám vznikne kapsa, která může být základem např. pro polštář nebo kabelku a ušetříme si část sešívání.

 

A poslední rada na závěr – pokud hodláte tkaninu stříhat a dále sešívat, je nutné před stříháním jednotlivé díly podle střihu obentlovat , protože ručně tkaná látka má tendenci se snadno "rozjíždět". Pokud nemáte větší zkušenosti se šitím, doporučuji vyhledat pomoc zkušené švadleny.

 

Tipy

 

Nedoporučuji během tkaní odvíjet a znovu navíjet bez vážného důvodu  zbožový válec, protože by se nemuselo podařit navinout ho zpět tak, aby bylo zachované stejnoměrné napětí osnovních nití. Odvíjení během tkaní si můžeme beztrestně dovolit pouze tehdy, pokud chceme utkanou část sejmout a znovu uvazovat osnovní nitě. Odvíjení osnovního válce na větší vzdálenost než je nezbytně nutné pro posun osnovy považuji za zvlášť riskantní akci.

 

Pokud potřebujeme přerušit tkaní na delší dobu, lehce povolíme osnovu u zbožového válce a dáme všechny listy do dolní polohy, aby se osnovní nitě nenamáhaly a nevytahovaly.

 

Po ukončení tkaní nám při různém zastřihování zbudou odstřižky příze různé délky, barev a materiálu. Je užitečné je třídit podle délky a materiálu /vlna, hedvábí, bavlna, akryl, psí srst/. Nejdelší zbytky můžeme použít na zatkávku při příštím tkaní, kratší pak na vycpávky drobných věcí. Ústřižky přírodního materiálu můžeme přidat do rouna při předení efektních přízí, tak lze využít i chomáčky z mohérových přízí, kterých po tkaní najdeme kolem stavu, v paprsku a nitěnkách také hodně.

 

Problémy a jejich řešení

 

Uvádím zde svoje řešení problémů, na které jsem při tkaní narazila. Neznám všechny možné problémy a všechna vhodná řešení a ráda uveřejním zkušenosti čtenářů, pokud se o ně budou chtít na stránkách podělit.

 

Osnovní nitě

 

Nejsou stejnoměrně napjaté

 

K tomu dojde nesprávným navinutím osnovy na osnovní válec /a kdo za to může, ten kdo navíjel nebo ten kdo držel osnovu?/. Důvodů může být několik

 

  • prokládání osnovy příliš úzkým papírem, takže se krajní nitě svezou a jsou ve výsledku kratší než středové

  • při navíjení osnovy neměly osnovní nitě stejné napětí

  • při uvazování osnovních nití ke zbožovému válci jsme nepohlídali stejné napětí

 

Pokud to zjistíme než jsme začali tkát, můžeme se pokusit na zbožovém válci opravit uvázání osnovy. Jestliže tkáme na jedné osnově více kousků, je lepší po dotkání prvního jej ze stavu sejmout a osnovu znovu uvázat ke zbožovému válci a vyrovnat napětí, dojde tak ale ke ztrátě části osnovních nití. Mohlo také dojít k ucpání otvoru v nitěnce vlákny příze, to se stává zejména tehdy, jestliže je osnova z chlupaté příze, otvor v nitěnce se se stane neprůchodný a nit se nadměrně napíná.

 

 

 

Některé osnovní nitě se nezvedají podle návodu

 

Zkontrolujeme zda jsou osnovní nitě protaženy správnou nitěnkou a správným otvorem v paprsku. Při hustější osnově z chlupaté příze se někdy sousední osnovní nitě za sebe zachytí vlákny a na zvednutí listu nereagují, tehdy pomůže prohrábnutí osnovy prsty a rozvolnění vláken. Zvedání celého listu může také brzdit táhlo nožního pedálu

 

Okraje

 

Nerovný okraj

 

Pokud je nerovný u zbožového válce, znamená to, že jsme buď zapomněli dát na začátku tkaní do osnovy proužek papíru, abychom o něj vyrovnali první útkové nitě nebo jsme nedostatečně stloukali první řady zatkávky. Pokud zjistíme po sundání tkaniny ze stavu že je nerovný horní okraj, měli jsme zřejmě nestejnoměrně napjatou osnovu. Náprava je možná pouze u menších nerovností, blíže je to popsané níže v části Tkanina není pravidelná.

 

 

 

Okraj se zužuje

 

Znamená to, že je útek více napnutý než by měl, došlo k tomu nejspíš tím, že

 

  • útkovou nit jsme při protahování prošlupem málo navolnili

  • paprsek přiráží útkovou nit pouze na okrajích a uprostřed zůstává útek volný, to se stane, je-li osnova na krajích více napnutá než uprostřed

 

Okraj se rozšiřuje

 

Útek je málo napnutý

 

  • je třeba útkovou nit méně navolnit

  • paprsek přiráží útkovou nit pouze uprostřed a okraje jsou volné a vlní se, to se stane, je-li osnova uprostřed napnutá více než na okrajích

 

Útková nit neobtáčí krajní osnovní niť vůbec nebo při některém obratu

 

To může být způsobeno tím, že není krajní niť provlečena nitěnkou. Hlavně se to stane při tkaní vzorů, pokud je  krajní osnovní niť zavedena do listu. který je podle rozpisu vždy mimo dosah útkové nitě při obracení. U složitějšího vzoru musíme tedy vyzkoušet při jaké poloze listů začít se tkaním a zda v této fází jít zleva doprava nebo naopak. Pokud to budeme ignorovat, můžeme po utkání několika řad vzoru zjistit, že se jedna nebo obě krajní nitě tkaní vůbec neúčastní nebo že ne ve všech případech obchází útková nit krajní osnovní nit, pokud by to bylo často, bude okraj málo pevný a to  může dělat další problémy. Co s tím ?

 

  • začneme v jiné fázi polohy listů

  • změníme směr vedení útku zleva na zprava

  • krajní osnovní nit pokaždé stlačíme nebo nadzvedneme a útek tudy protáhneme, to je ale hodně pracné

  • můžeme přidat další list, do kterého jsou zavedeme pouze krajní osnovní nitě, čímž docílíme pravidelného vázání

 

Napojování nitě

 

·     Pokud dojde na tkací jehle útková nit, máme možnost napojit další několik způsoby

 

  • pokud budeme okraje tkaniny později sešívat nebo jinak upravovat nebo pokud tkáme řídkou tkaninu, je vhodnější nechat na kraji zbytek nitě a začít novým útkem, konce nití se později schovají do okraje, stejně postupujeme, pokud najdeme v přízi uzlík, který by uprostřed tkaniny vadil

  • niť utrhneme nebo šikmo sestříhneme a k ní přiložíme stejně upravený konec nové niti – zeslabené konce k sobě snadno při přiražení paprsku přilehnou a jsou méně nápadné, volné konce po skončení ustřihneme

  • nitě svážeme tkalcovským uzlem a po skončení tkaní konce nití zatáhneme do rubu

 

·   Jestliže se přetrhne osnovní niť

 

  • můžeme se pokusit osnovní nit svázat tkalcovským uzlem, ale při správně napjaté osnově nám na to bude chybět rezerva, chybějící část je možné přemostit dalším kouskem nitě a oba uzlíky potom zatáhnout do rubu

  • dotkáme do místa, které je několik centimetrů nad koncem přetržené osnovní nití, jehlou provlékneme podle vzoru konce osnovní nitě od zbožového i od osnovního válce a tkáme opatrně dál, při konečné úpravě konce nití svážeme, pokud je tkanina dostatečně hustá, není to někdy nutné

  • pokud tkáme kratší výrobky, je možné při závěrečných úpravách konce osnovních nití vytáhnout a znovu provléknout neporušenou osnovní niť

 

Vady tkaniny

 

Tkanina není stejnoměrně hustá

 

Přitloukali jsme útek paprskem nestejnoměrně, různou silou, proto je tkanina místy hustší. Stejnoměrného vzhledu dosáhneme delší  praxí, začátečník musí přitloukání věnovat větší pozornost. Menší nepravidelnosti odstraníme takto :

 

  • někdy pomůže, když tkaninu uchopíme za kraje a vytáhneme do strany, napneme tak útkové nitě a ty se trochu srovnají

  • pokud je větší mezera jen několik řad zpátky, je možné se vrátit a volnější útek více přitlouci

  • můžeme vzít silnější tupou jehlu a pokusit se útkové nitě posunout do správné polohy, je to dost pracné a můžete se dostat do situace typu „furt to řežu a furt je to krátký“

  • při tkaní keprového vzoru, což je plastický vzor, který ubíhá šikmo nahoru, se mi osvědčilo během tkaní vzít tupý hrot třeba od pletacího drátu a přejet šikmo podél vyvýšené části, vzor se přímo zázračně srovná, je ovšem třeba projet postupně všechny pruhy a po nějaké době postup zase opakovat.

 

Tkanina nemá žádaný tvar

 

Tkali jsme obdélník a po sejmutí ze stavu nám na stole leží jakýsi lichoběžník. Tato chyba vznikne, pokud jsme ignorovali nestejnoměrné napětí osnovních  nití a doufali, že se to nakonec "nějak" srovná. Pokud jsou okraje rovnoběžné, můžeme se pokusit vyrovnat tupou jehlou útkové nitě do roviny, pokud to nepůjde, zvážíme věnování výrobku našemu domácímu mazlíčkovi do pelíšku.

 

Chyby ve vzoru

 

Pokud jsme chybu ve vzoru odhalili během tkaní včas, můžeme ji opravit tím, že se vrátíme nazpátek, tedy „vypáráme“ část až k chybě, opravíme jí a pokračujeme ve tkaní dál. Rady které zde uvádím jsou určeny pro situace, kdy jsme již tkaninu sundali ze stavu nebo jsme tak daleko od chyby, že vrátit se zpět při zachování zdravého rozumu již nepřichází do úvahy.

 

  • pokud jsme při tkaní vzoru jeden krok vynechali nebo naopak udělali dvakrát, je možné si v některých případech pomoci tím, že nadbytečnou nit uprostřed přestřihneme a opatrně vytáhneme a volné konce zapošijeme nebo naopak jednu nit přidáme tak, že jí jehlou protáhneme osnovou, to je možné pokud vzor není moc složitý a je předpoklad, že okolní nitě se změně přizpůsobí a nevznikne extrémně hustá nebo řídká část

  • pokud se stane, že při tkaní tkací jehla vynechá některou osnovní nit, je možné zakrýt chybu tím, že kousek niti ze stejného materiálu jako je osnovní nebo útková nit protáhneme správným způsobem tkaninou a konce zatáhneme do rubu.