Drobečková navigace

Úvod > Tkaní > na tkalcovském stavu

Tkaní na tkalcovském stavu

Poznatky o tkaní, které na stránkách uvádím, jsem získala jednak z vlastní zkušenosti při tkaní, jednak na internetu, převážně ze stránek nadšenců z USA, kteří se ručnímu tkaní věnují již delší dobu. Pro vysvětlení postupů používám terminologii, kterou jsem buď vyčetla nebo jsem ji přizpůsobila svým potřebám.

 

Tkalcovské stavy pro domácí použití pocházejí od různých výrobců, v České republice vyrábí tkalcovské stavy firma Tomek a Arttex, ze zahraničních výrobců jsou nejznámější Ashford, Schacht a Leclerc.

 

Horizontální tkalcovský stav je dvojího typu – jednak je to tzv. pevný stav, (tzv. rigid heddle) a dále stav se dvěma a více listy. Pro běžné tkaní je optimální čtyřlistový stav. Umožňuje tkát kromě plátna i další vzory, navíc je na něm možné už také tkát metráž s dvojitou šíři, trubicovou tkaninu a také základní oboustranný vzor. Každý další list umožňuje tkát větší paletu vzorů, ale v běžné praxi se to moc nevyužije. Další příslušenství stavu rozšíří možnosti tkaní, zejména paprsky různých DPI, tkací jehly různých délek, snovací rám a další.

 

Obvykle se tkalcovský stav skládá z rámu, ve kterém je z pohledu sedícího tkalce postupně za sebou zabudován

 

  • zbožový válec pro navíjení hotové metráže
  • paprsek pro přitloukání útkové nitě
  • list nebo několik listů s nitěnkami, ve kterých jsou navlečeny osnovní nitě
  • osnovní válec, na kterém je navinutá osnova

 

Můj horizontální čtyřlistový tkalcovský stav firmy Ashford je možné postavit na stůl, v tom případě zvedání listů ovládáme ručně pákami, nebo na speciální stojan, v tom případě můžeme ovládat zvedání listů pomocí nožních pedálů, čímž se tkaní usnadní a zrychlí.

 

Tkalcovský stav typu rigid heddle má v boční části konstrukce výřez, který je možné při tkaní zapřít o okraj stolu.

 

Paprsek, listy a nitěnky

 

Nedílnou součástí stavu je paprsek, což jsou u mého stavu dvě souběžné kovové tyčky, které jsou spolu spojeny ocelovými pásky, mezi nimiž procházejí osnovní nitě. Vzdálenost mezi pásky je dána hodnotou DPI nebo EPI. Např. číslo DPI 10 říká, že na 10 cm délky paprsku je možné protáhnout samostatnými otvory 40 osnovních nití, nejhustší paprsek s DPI 16 udává, že na 10 cm je možné protáhnout dokonce 64 nití. Není ale třeba si opatřovat velké množství paprsků – když použiji paprsek s DPI 10 a budu protahovat osnovní nit každým druhým otvorem, mám fakticky paprsek s DPI 5, pokud ovšem není osnovní nit moc silná a projde otvorem.

 

Dále má tkalcovský stav listy a nitěnky. Listy jsou rámy, na kterých jsou zavěšeny nitěnky, kterými procházejí osnovní nitě. Při zvednutí jednoho listu se zvednou osnovní nitě, které jsou do nitěnek zavedeny a oproti ostatním nitím zavedeným do listu v klidovém stavu vytvoří mezeru, tzv. prošlup, kterým se protahuje tkací jehla s útkovou nití. Počet nitěnek by měl být rovný počtu otvorů v paprsku, abychom mohli použít celou šíři stavu. Je-li tedy v paprsku s DPI 10 u čtyřlistového stavu 80 cm širokého celkem 320 otvorů, použijeme 80 nitěnek na každý list, pokud budeme tkát jednoduchý vzor. Budeme-li tkát vzor, při kterém jednotlivé listy využijeme nestejnoměrně, je třeba odhadnout, kolik nitěnek bude třeba na jednotlivém listu a tomu uzpůsobit jejich počet.

 

U pevného stavu rigid heddle je pouze jeden pevný list, který současně plní funkci paprsku. Místo nitěnek má pevné příčky, ve kterých je otvor pro osnovní nit.

 

Osnovní, zbožový a přídavný osnovní válec

Součástí obou typů stavů je dále osnovní válec, na který se navíjí osnova, to je ten vzdálenější od sedícího tkalce, a zbožový válec, na který se navíjí utkaná tkanina, to je ten bližší. K oběma jsou přivázány tyčky, ke kterým se teprve přivazují osnovní nitě, bývají dřevěné nebo kovové. Po utkání části tkaniny se zmenší prostor pro prohazování útkové jehly a je tedy třeba tkaninu navinout a posunout osnovu. Osnovní válec postranním kolečkem se západkou uvolníme, tkaninu navineme na zbožový válec a osnovní válec znovu zajistíme tak, aby byla osnova napnutá.

 

Dobrou pomůckou je přídavný osnovní válec, který se dává na stav za osnovní válec. Na osnovní válec se navíjí základní osnova, jestliže jsou všechny osnovní nitě ze stejně pružného materiálu, nebývají při tkaní problémy. V některých případech ale potřebujeme použít do osnovních nití různě pružný materiál /např. vlnu v kombinaci s bavlnou, syntetické materiály, mohér, kovové drátky apod./. Pokud některý pruží více než jiný, je obtížné osnovu stejnoměrně napnout a to může při tkaní dělat problémy. Proto navineme na přídavný válec problémovou přízi, a protože se přídavný válec navíjí samostatně, můžeme snáze dosáhnout stejnoměrného napětí. Další výhodou přídavného válce je to, že pokud máme připravenou delší osnovu na více výrobků a u některého chceme modifikovat osnovu, můžeme na přídavný válec navinout další osnovní nitě a nitě z obou válců pak zkombinovat.

 

Potřeby pro přípravu osnovy

Nejprve je třeba připravit osnovu. Pro přípravu osnovy můžete použít snovací kolík, snovací rám, otočné snovadlo nebo cívkovnici.

    

Pokud připravujete kratší a užší osnovu, postačí pro její přípravu snovací kolik - originál od výrobců může levněji nahradit malá svěrka s tyčkou. Protože osnovu připravujeme tak, že se s přízí pohybujeme mezi snovacím kolíkem a stavem, (jedna tkadlena trefně označila osobu takovou činnost vykonávající jako „tkalcovskou běhnu“), není kolík pro přípravu delší osnovy vhodný, to neplatí pokud máte prostorný byt a fandíte pohybu. Když jsem za pomoci snovacího kolíku připravovala osnovu sestávající ze 100 osnovních nití 8 metrů dlouhou, manžel, který mi dělal „běhnu“, komentoval svoji činnost slovy, že si sousedé musí myslet, že si hraje na orloj, protože se při jedné cestě od stavu ke kolíku postupně objevil ve třech oknech a na zpáteční cestě znovu, a to celkem padesátkrát. Protože měl z opakování podobné trasy hrůzu, vyrobil mi snovací rám, který plně vyhovuje mým potřebám a lze na něm připravit osnovu pro všechny mé záměry. Výrobní náklady ve srovnání s cenou od výrobců byly zlomkové, celkem 110,- Kč za dvoje dřevěné hrábě a dvě spojovací tyčky. Pro navinutí osnovy se používá ještě otočné snovadlo nebo cívkovnice, to je určené na dlouhé osnovy.

 

Tkací jehly, člunky a další potřeby

Pro vlastní tkaní je zapotřebí ještě tkací jehla, na kterou se navíjí útková nit. Od různých výrobců bývají různě dlouhé a široké, je možné si je nechat vyrobit z hlazeného dřeva. Je dobré mít jich na výběr několik různě dlouhých a širokých. Při tkaní je nejpohodlnější použít jehlu stejně dlouhou jako je šíře tkaniny nebo nepatrně kratší.

Pro tkaní je také možné místo jehly použít cívkový člunek, k němu potřebujete papírové cívky, na které za pomoci navíječky cívek navinete útkovou nit a cívku vložíte do člunku. Tkaní s člunkem je určeno pro tenké nitě, je rychlejší a dá se ještě urychlit zařízením, které člunek vystřeluje z jedné strany osnovy na druhou. Sama s ním zatím zkušenosti nemám.

  

Háčky jsou určené jednak na protahování osnovních nití skrze paprsek při přípravě osnovy a pro protahování osnovních nití skrze nitěnku a paprsek při zavádění osnovy.

Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání