Drobečková navigace

Úvod > O vláknech > Živočišná vlákna

V nejrůznějších textilních technikách najdou využití vlákna různého původu. Dají se rozdělit do tří základní skupin -  vlákna živočišná, rostlinná, nerostná a kovová a syntetická – tedy v přírodě se nevyskytující a vyrobená člověkem. Pokud známe základní vlastnosti jednotlivých vláken, můžeme je využít pro svoji práci a dosáhnout tak optimálního výsledku hotového díla.

Vlákna živočišného původu

Mohou pocházet ze srsti, žíní, výměšků a také se používají proužky kůže a samotná bílkovina.

Angora   Psí a kočičí srst 

Vlna

Vlna z ovce, ovčí rouno, je nejčastěji používaným materiálem v textilních technikách. Má vynikající vlastnosti, dokáže absorbovat hodně vlhkosti, hřeje i za mokra, v horkém počasí naopak chladí. Jednotlivá plemena ovcí mají různě dlouhá a jemná vlákna a také různou barvu, kvalitnější vlnu mají samice a mladé ovce. Ovce se stříhají 1x až 2x do roka, kvalita rouna se liší podle toho, ze které části těla pochází, nejhodnotnější je ze zad, boků a hrudi, nejméně kvalitní je z břicha. Surové (neprané) rouno je napuštěné přírodním tukem (lanolinem) a obsahuje (podle péče chovatele) více či méně nejrůznějších nečistot (trávu, bodláky, semena apod.).

Pro měření kvality vlny existuje několik soustav, trochu jiné v USA, trochu jiné v Evropě a aby se to nepletlo, ještě se dají rozdělit na „staré“ a „nové“. Základním vodítkem je samozřejmě plemeno, ze kterého vlna pochází – i v rámci jednoho plemene však mohou být značné rozdíly v kvalitě rouna. Zjednodušeně se dá říct, že nejdůležitější faktor pro měkkost příze případně plsti je síla vlákna v mikronech.

 

Ultrajemné (superextrafine) pod 17,7 mikronů
Jemné (extrafine)

mezi 17,7 a 22, 04 mikronů

Střední (fine)

mezi 22,04 a 30,99 mikronů

Hrubé (medium, rough)

mezi 31,00 a 36,19 mikronů

Velmi hrubé

nad 36,19 mikronů

                        

Ultrajemné a jemné rouno se hodí pro nadýchané krajkové věci, dětské oblečení atd., na druhou stranu se snáze opotřebuje. Jemné rouno je výborné na halenky a svetry, pokud nejste moc citliví na kousání vlny, lze použít i střední rouno. To je vhodné také na kabátky a ponožky, které potřebují přízi, co se snadno neprodře. Rouna silnější než 30 mikronů bývají vhodná spíše pro pletení či tkaní koberečků, tašek a jiných předmětů, vyžadujících pevnost a trvanlivost, bohužel jsou většinou silně kousavá.

Můžeme se setkat také s rozlišováním kvality rouna jako superextrafine – extrafine – fine – middle. Superextrafine je vyhrazeno pro velice jemné a také velice drahé rouno o síle cca 16 mic, jeho cena je srovnatelná s cenou hedvábí. Extrafine odpovídá kategorii jemného rouna, označení fine kategorii střední a poslední označení jsou určena pro hrubší vlákna kobercového typu.

Mezi plemena, jejichž vlna se nejčastěji používá pro předení patří Merino a jeho kříženci, plemena Corriedale, Wensleydale, Shetland, Romney a řada dalších. Naproti tomu např. vlna ovcí z našeho masného domácího plemene Valaška nebo z ovce Romanovské není obvykle pro přízi určenou pro pletení dost jemná a hodí se spíše na plstění nebo na přízi pro tkaní koberečků, tašek a podobně.

Pokud je rouno čisté a nepocuchané, lze ho spřádat bez předchozího praní a česání. Jinak je potřeba mastné rouno před dalším zpracováním vyprat, načesat a případně i nabarvit, abychom získali česance, které jsou pro ruční předení ideálním materiálem. Někdy se česance pro snazší předení znovu mastí emulzí - směsí oleje a vody v poměru 1:1. Vlnu můžeme kombinovat s dalšími vlákny.

 

Angora

Vlna z angorského králíka je velmi jemná, vlákna mají sílu cca 8-15 mic. Je nejčastěji bílá, v poslední době se objevují i další barevné variety. hlavní plemena angorských králíků jsou anglický, francouzský, saténový a obří. Občas se termín “angora” chybně používá k označení vlny z ovcí nebo koz,(svádí k tomu název angorská koza – ta ale poskytuje mohér, nikoli angoru.

Vlna se získává kartáčováním, vyškubáváním nebo stříháním srsti většinou jednou ročně. Z jednoho králíka se při stříhání získá cca 200 - 300 g srsti, z toho je cca 50 - 100 g vysoce kvalitních vláken. Při dalším zpracování se míchá s vlnou nebo s bavlnou.

 zpět nahoru

Mohér

Pochází z vlny kozy angorské. Pro mohér jsou typická dlouhá vlákna (120-250 mm), která se pro komerční zpracování často uměle zkracují, s jemností 25-50 mikronů a s typickým leskem. Podobně jako angora se mohér obvykle míchá s vlnou, pro získání vyšší odolnosti. Čistý mohér může být také vnímaný osobami s citlivou pokožkou jako poměrně drsný materiál.

 

Kašmír

Vlna z kašmírských koz je jeden z nejdražších a nejluxusnějších materiálů, mimořádně měkký a jemný (skutečný kašmír nesmí být silnější než 20 mikronů, obvykle je ještě mnohem jemnější, příze o délce 1000 m může vážit pouhých 35 gramů!). Získává se dodnes ručním vyčesáváním (alespoň ten skutečně kvalitní) a i proto je jeho cena až desetinásobná oproti ovčí vlně. Pro svoji jemnost a také vysokou cenu se převážně míchá s jemnou ovčí vlnou případně jinými materiály.

 

Alpaka

Vlna z lamy alpaky, někdy bývá označována trochu nepřesně pouze jako lama. Zvířata se selektivně šlechtí na jednotné zbarvení - bílé, černé, světle hnědé, hnědé, béžové nebo šedé. Jedna alpaka poskytuje cca 2 kg srsti ročně. Alpaka se, podobně jako ovčí vlna, prodává v rozsáhlé škále jemnosti, velký rozdíl je mezi svrchními vlákny, která jsou poměrně hrubá a podsadou, která se blíží ultrajemnému ovčímu rounu.

 

Hedvábí

Hedvábí je tvořeno výměškem larvy bource morušového, který vytváří vlákno, do kterého se larva zavíjí při zakuklení a vznikne tak kokon. Hedvábné vlákno se získává rozvinutím z kokonu, každý kokon je tvořen jedním vláknem, jehož délka může prý dosahovat až 4 km. Nejkvalitnější hedvábí je tzv. mulberry hedvábí, jde o hedvábí bource morušového, který se živil morušovým listím. Oblíbené je také tzv. tussah hedvábí, pocházející z jiného druhu bource, který se živí dubovým listím. Je o něco matnější a lehce našedlé, ale při barvení tento nedostatek mizí. Pokud jste milovníky přírody, bude pro vás důležité, že zatímco při získávání mulberry hedvábí larva bource hyne, tussah se získává z kokonů, ze kterých se již motýli vylíhli, je proto ekologicky šetrnější.

Hedvábí je jemné, pevné a lesklé, často se používá pro luxusní příze. Prodává se rovněž ve formě tzv. silk hankies (kapesníčků), jde vlastně o rozprostřený kokon, vytvarovaný do čtverce, který se dá spřádat nebo použít pro silk fusion, koláže a další techniky.

 

Psí a kočičí srst

Spřádání psí srsti se stává stále oblíbenějším. Aby bylo možné upříst přízi, je třeba, aby vlákno mělo alespoň 4-5 cm na délku, tím je také dané, z jakého plemene psa nebo kočky je možné přízi upříst. Na předení se hodí spíše podsada, která je jemná a hebká, po upředení vypadá taková příze jako angorská. Pokud však máte k dispozici pouze krátkou srst, i tu je možné využít, nikoli však pro předení, ale pro plstění mokrou cestou.

zpět nahoru 

Další živočišná vlákna

Méně známá, ale také vhodná pro předení je vlna z velblouda, jaka, cashgory /což je kříženec kozy kašmírové a kozy angorské/. Koňské žíně je zase možné využít pro splétání.

 

Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání